Ve středu 11. dubna 2018 proběhl v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě koncert souborů Schola Gregoriana Pragensis a Anonymous III s názvem Regnum et imperium. Koncertní program je vystavěn na dramaturgické linii, která spojuje nejvýznamnější duchovní centra raně středověké Evropy s Prahou Karla IV. Program je zčásti výsledkem badatelských aktivit a mezinárodní spolupráce v rámci projektu Sound Memories (soundme.eu). Poslechněte si nahrávky některých skladeb, které toho večera zazněly.
Pro christianizaci Evropy hráli důležitou roli Irové a také Anglosasové. Alcuin, hlavní tvůrce vzdělávací reformy Karla Velikého, byl anglosaský mnich. Taktéž Bonifác, jenž působil hlavně v oblasti jižního Německa. Bonifácovu aktivitu připomíná antifona Sancte Bonifati martyr, která patří k nejstarším památkám vícehlasu v Evropě.
Antifona Sancte Bonifati martyr (Anonymous III)
Anonymous III dále přednesli dvojici vícehlasých kompozic, které patří do epochy Notre Dame. První z nich je motetus Et exaltavi plebis humilem, který je připisován Filipu Kancléřovi. Kristus v něm promlouvá v první osobě k lidem (mnohdy i adresně k bohatému kléru) a připomíná jim jejich faleš a dočasnost.
Motetus Et exaltavi plebis humilem (Anonymous III)
Tento kritický tón je charakteristický pro mnoho dalších písňových a motetových kompozic z rukopisu F, ze kterého zazněl ještě conductus Baculi sollempnia. Ten ovšem kritiku církve neobsahuje. Jedná se o radostnou vánoční píseň. Jakou resonanci nalezla tradice francouzských konduktů v Čechách, s jistotou nevíme. Někteří vzdělanci, prokazatelně Vojtěch Raňkův z Ježova, francouzské písně sbírali, ale dochovaná česká rukopisná tradice svědčí pouze o vzdálených ohlasech. Přece jen se tehdy jednalo o písně přes 100 let staré a zdejší písňová kultura překypovala vlastní tvořivostí.
Conductus Baculi sollempnia (Anonymous III)
Vícehlasý hymnus ke sv. Ludmile Lux vera lucis radium připomíná kult této světice, který byl pěstován hlavně v místě jejího posledního odpočinku, klášteře sv. Jiří.
Hymnus Lux vera lucis radium (Schola Gregoriana Pragensis)
S dynastií Lucemburků je úzce spjat nejslavnější skladatel 14. století, Guillaume de Machaut. Roku 1323 vstoupil do služeb Karlova otce Jana Lucemburského jako jeho sekretář a Karel s ním pravděpodobně také musel přijít do styku. Tvorbu tohoto mimořádného autora zde zastupuje tříhlasé moteto Dame je sui cilz qui vueil – Fins cuer doulz.
Guillaume de Machaut – Dame je sui cilz qui vueil – Fins cuer doulz (Schola Gregoriana Pragensis)
Responsorium Vibrans miles patří mezi zpěvy složené pro nový svátek Kopí a hřebů Páně, jenž vznikl z iniciativy Karla IV.
Responsorium Vibrans miles (Schola Gregoriana Pragensis)
Franského panovníka Karla Velikého a jeho sídelní město Cáchy symbolizuje sekvence Summi regis archangele Michael. Její autorství je připisováno Alcuinovi, poradci Karla Velikého a duchovního otce středověké vzdělanosti.
Sequentia Summi regis archangele Michael (Schola Gregoriana Pragensis, Anonymous III)
Laudes regiae nebo carolinae představují slavnostní přímluvy, které se zpívaly od karolinských dob při korunovacích a významných církevních slavnostech.
Laudes regiae (Schola Gregoriana Pragensis, Anonymous III)
Gloria in excelsis z rukopisu Old Hall připomíná kontakty Českého království s Anglií, odkud do Prahy přicházeli studenti. Čeští studenti a vysoce postavení kanovníci zase navštěvovali anglické univerzity, zejména Oxford, odkud do Čech přišlo učení Johna Wycliffa.
Gloria in excelsis (Schola Gregoriana Pragensis, Anonymous III)
Píseň Wohlauf lasst uns fröhlich singen, která zazněla jako jeden z přídavků, zastupuje pozdní středoevropskou tradici. Je součástí zpěvníku Ein Schlesisch Singebüchlein, který v roce 1555 tiskem vydal slezský luteránský pastor Valentin Triller. Sbírka je jakýmsi nostalgickým ohlédnutím a pokusem o resuscitaci slezského repertoáru počátku 16. století, který musel Triller jako žák zpívávat v některé ze slezských škol.
Wohlauf lasst uns fröhlich singen (Anonymous III)
Jan Ciglbauer