Jan Ciglbauer studoval hudební vědu na Univerzitě Karlově v Praze a Freie Universität v Berlíně. V roce 2017 zakončil doktorské studium pod vedením Davida Ebena prací Cantiones Bohemicae – Komposition und Tradition. Zabývá se výzkumem a edicí středoevropských latinských písní. Studuje proměny jejich formy i společenské funkce v průběhu 14. a 15. století, dále pak jejich roli v oficiálním i neoficiálním životě univerzitních vzdělanců. Kromě medievistických témat se zajímá o fungování mluveného slova v improvizované hudební struktuře. Příležitostně se zabývá publicistikou v oblasti populární hudby.
Cantiones Bohemicae – Komposition und Tradition, Disertační práce (Ph.D.), Praha: Univerzita Karlova, 2017 [TEXT]
Edice
Jan Ciglbauer, ed., za spolupráce Martina Bažila, Adély Ebersonové a Henryho Howarda, Carmina clericorum. Latinské duchovní písně 14. až 15. století ve středoevropském univerzitním a školském prostředí (Monumenta Liturgica Bohemica 4), Chomutov: L. Marek, 2020 [v tisku]
Studie v odborných časopisech
K dějinám hudby na kolejích pražské univerzity v jejím nejstarším období, in Studia mediaevalia Bohemica IX, 1/2017, 7–19.
Manuscript RC 4 from the Silesian Museum in Opava and an Unknown Song by Petrus Wilhelmi de Grudencz (s Pawłem Gancarczykem), in Muzyka LXII, 2/2017, 99–105.
Antiphon oder Cantio? Auf der Suche nach der Identität des mitteleuropäischen geistlichen Liedes, in Hudební věda LIII, 2-3/2016, 117–128.
Habent sua fata libelli. Das Lübecker Troparium und mögliche musikalische Interessen des Simon Batz von Homburg, in: Archiv für Musikwissenschaft LXXIII, 3/2016, 220–240. [PDF]
Quoting, Rethinking and Copying: A Few Remarks on the Tradition of the Monophonic Cantio in Central Europe, in Hudební věda LI, 1-2/2014, 21–32.
Kapitoly v kolektivních monografiích
Ein Passauer Antiphonar in Prag, oder ein Prager Antiphonar aus Passau? CZ-Pu III D 10 als Quelle der Passauer Musikgeschichte des 15. Jahrhunderts, in Robert Klugseder, ed., Musik und Liturgie in der Diözese Passau im Mittelalter (= Veröffentlichungen des Instituts für Kulturraumforschung Ostbaierns und der Nachbarregionen 73), Passau: Dietmar Klinger, 2020, 63–82.
From Tolerated Addition to Keepers of Tradition: The Authority of the ‘Past’ in Latin Song in Central Europe in the Fourteenth and Fifteenth Centuries, in Karl Kügle, ed., Sounding the Past: Music as History and Memory, Turnhout: Brepols, 2020, 121–140.
The ‘Where’ and ‘Who’ of CZ-Pu V H 11. On the Compilation of one of the Oldest and Most Important Collections of Cantiones in Bohemia, in: Lenka Hlávková, ed., Charles IV (1316 – 1378) and the Musical Legacy of His Era, Brno: L. Marek, 2019 [v tisku]
There is a Space between Rhythm and Melody. A Musical Analysis of Jan Erik Vold’s Performance Style, in: Ole Karlsen, ed., Nordisk samtidspoesi. Særlig forholdet mellom musikk og lyrikk, Vallset: Oplandske Bokforlag, 2013, 127–144.
Two Alleluia chants in Nicolaus Cosel’s Manuscript: on Creation of New Liturgical Music in 15th-Century Central Europe, in: Paweł Ganzarczyk, Lenka Hlávková, Remigiusz Pośpiech (eds.), The Musical Culture of Silesia before 1742. New Contexts – New Perspectives, Frankfurt am Main: Peter Lang, 2013, 35-43.
Neumarkter Cantionale: Geistliche lateinische Lieder um 1470 und ihre Vergangenheit in mitteleuropäischen Handschriften, in: Paweł Gancarczyk, Agnieszka Leszczyńska (eds.), The Musical Heritage of the Jagiellonian Era, Warszawa: Instytut Sztuki PAN, Uniwersytet Warszawski, Biblioteka Narodowa, 2012, 83-90.
Wolfenbüttel, HAB, Cod. Guelf. 30.9.2: ein neues Bohemikum (?), in: Jan Baťa, Lenka Hlávková, Jiří K. Kroupa, eds., Musical Culture of the Bohemian Lands and Central Europe before 1620, Praha: KLP, 2011, 64-70.
