Jan Ciglbauer studoval hudební vědu na Univerzitě Karlově v Praze a Freie Universität v Berlíně. V roce 2017 zakončil doktorské studium pod vedením Davida Ebena prací Cantiones Bohemicae – Komposition und Tradition. Zabývá se výzkumem a edicí středoevropských latinských písní. Studuje proměny jejich formy i společenské funkce v průběhu 14. a 15. století, dále pak jejich roli v oficiálním i neoficiálním životě univerzitních vzdělanců. Kromě medievistických témat se zajímá o fungování mluveného slova v improvizované hudební struktuře. Příležitostně se zabývá publicistikou v oblasti populární hudby.
(ed.), Septem Dies. Music at Prague University = Hudba na pražské univerzitě 1360–1460 [s nahrávkou Schola Gregoriana Pragensis & Corina Marti, Sedm dní s hudbou na pražské univerzitě, ] (Praha, 2021).
Cantiones Bohemicae – Komposition und Tradition, Disertační práce (Ph.D.), (Praha, Univerzita Karlova, 2017) [TEXT]
Edice
(ed.), za spolupráce Martina Bažila, Adély Ebersonové a Henryho Howarda, Carmina clericorum. Latinské duchovní písně 14. až 15. století ve středoevropském univerzitním a školském prostředí , Monumenta Liturgica Bohemica, 4 (Chomutov, 2020).
Studie v odborných časopisech
‘K dějinám hudby na kolejích pražské univerzity v jejím nejstarším období’, in Studia mediaevalia Bohemica, 9, 1 (2017), 7–19.
‘Manuscript RC 4 from the Silesian Museum in Opava and an Unknown Song by Petrus Wilhelmi de Grudencz’, in Muzyka, 62, 2 (2017), 99–105.
‘Antiphon oder Cantio? Auf der Suche nach der Identität des mitteleuropäischen geistlichen Liedes’, in Hudební věda, 53, 2-3 (2016), 117–128.
‘Habent sua fata libelli. Das Lübecker Troparium und mögliche musikalische Interessen des Simon Batz von Homburg’, in Archiv für Musikwissenschaft, 73, 3 (2016), 220–240. [PDF]
‘Quoting, Rethinking and Copying: A Few Remarks on the Tradition of the Monophonic Cantio in Central Europe’, in Hudební věda, 51, 1-2 (2014), 21–32.
Kapitoly v kolektivních monografiích
‘Notované rukopisy z třeboňské knihovny s důrazem na písařskou a sběratelskou činnost Kříže z Telče’, in Michal Dragoun, Adéla Ebersonová, and Lucie Doležalová (eds.), Středověké knihovny augustiniánských kanonií v Třeboni a Borovanech, i (Praha, 2021), 143–152. [v tisku]
‘K hudebnímu a liturgickému kontextu Plzeňské madony. Votivní bohoslužby kolem roku 1400’, in Petr Jindra, and Michaela Ottová (eds.), Nad slunce krásnější. Plzeňská madona a krásný sloh (Plzeň, 2020), 24–28. [v tisku]
‘Ein Passauer Antiphonar in Prag, oder ein Prager Antiphonar aus Passau? CZ-Pu III D 10 als Quelle der Passauer Musikgeschichte des 15. Jahrhunderts’, in Robert Klugseder (ed.), Musik und Liturgie in der Diözese Passau im Mittelalter, Veröffentlichungen des Instituts für Kulturraumforschung Ostbaierns und der Nachbarregionen, 73 (Passau, 2020), 63–82.
‘From Tolerated Addition to Keepers of Tradition: The Authority of the ‘Past’ in Latin Song in Central Europe in the Fourteenth and Fifteenth Centuries’, in Karl Kügle (ed.), Sounding the Past: Music as History and Memory (Turnhout, 2020), 121–140.
‘The ‘Where’ and ‘Who’ of CZ-Pu V H 11. On the Compilation of one of the Oldest and Most Important Collections of Cantiones in Bohemia’, in Lenka Hlávková (ed.), Charles IV (1316 – 1378) and the Musical Legacy of His Era (Brno, 2019). [v tisku]
‘There is a Space between Rhythm and Melody. A Musical Analysis of Jan Erik Vold’s Performance Style’, in Ole Karlsen (ed.), Nordisk samtidspoesi. Særlig forholdet mellom musikk og lyrikk (Vallset, 2013), 127–144.
‘Two Alleluia chants in Nicolaus Cosel’s Manuscript: on Creation of New Liturgical Music in 15th-Century Central Europe’, in Paweł Ganzarczyk, Lenka Hlávková, and Remigiusz Pośpiech (eds.), The Musical Culture of Silesia before 1742. New Contexts – New Perspectives (Frankfurt am Main, 2013), 35-43.
‘Neumarkter Cantionale: Geistliche lateinische Lieder um 1470 und ihre Vergangenheit in mitteleuropäischen Handschriften’, in Paweł Gancarczyk, and Agnieszka Leszczyńska (eds.), The Musical Heritage of the Jagiellonian Era (Warszawa, 2012), 83-90.
‘Wolfenbüttel, HAB, Cod. Guelf. 30.9.2: ein neues Bohemikum (?)’, in Jan Baťa, Lenka Hlávková, and Jiří K. Kroupa (eds.), Musical Culture of the Bohemian Lands and Central Europe before 1620 (Praha, 2011), 64-70.
