Zimní sklizeň publikací z ÚHV pokračuje monografií k nejstarší dochované ucelené sbírce strofických duchovních písní z území předhusitských Čech, tzv. Vyšebrodskému zpěvníku (rukopis č. 42 z klášterní knihovny ve Vyšším Brodě) z roku 1410. Tato kniha je výsledkem projektu GA ČR Expro Staré mýty, nová fakta (smnf.cz).

Vyšší Brod 42: A Unique Music Source from Pre-Hussite Bohemia, edited by Hana Vlhová-Wörner, with contributions by Jan Ciglbauer, Hana Vlhová-Wörner, and Lenka Hlávková with Pavel Kodýtek. Prague Medieval Studies 5 (Prague: Karolinum, 2025).

https://karolinum.cz/knihy/vlhova-worner-vyssi-brod-42-32540

Kniha je koncipována jako tři různě pojaté případové studie. Příspěvek Jana Ciglbauera (FF UK) se zaměřuje na kodikologickou a paleografickou stránku rukopisu, dále pak na osobu hlavního kompilátora sbírky, mnicha Přibíka, a nakonec nastiňuje, jak se mohl repertoár zachycený v rukopisu č. 42 uplatnit v hudebním životě předhusitského cisterciáckého kláštera, který nespočíval pouze v liturgii slavené v konventním chrámu, ale i na jiných místech klášterního komplexu. Studie Hany Vlhové-Wörner (MÚA CAS CZ) analyzuje chorální část rukopisu, jejíž písaři pozoruhodným způsobem rozlišovali mezi standardním cisterciáckým repertoárem („nostri ordinis“) a zpěvy označenými jako „secundum morem secularem“ (dle sekulárního úzu ve smyslu sekulárních církevních institucí – katedrála, farní kostely). Studie Lenky Hlávkové a Pavla Kodýtka reflektuje rukopis Vyšší Brod 42 jako písňový pramen, jehož repertoár tvoří základ pozdější utrakvistické tradice. Charakter tradice je přiblížen prostřednictvím případové studie k písni Cedit hiems eminus.

1. The Scribe(s), Genesis, and Use of the Manuscript Vyšší Brod 42
Jan Ciglbauer

2. Secundum morem nostrum and secundum morem secularem: the Liturgical Repertory in the Manuscript Vyšší Brod 42
Hana Vlhová-Wörner

3. Manuscript Vyšší Brod 42: a New Perspective on the Tradition of Late Medieval Cantiones
Lenka Hlávková – Pavel Kodýtek