Hudební kultura střední Evropy v pozdním středověku
Výuka a věda
V Ústavu hudební vědy pracuje jako odborná asistentka v oblasti dějin hudby před rokem 1600 a hudební paleografie. Badatelsky se zaměřuje na výzkum hudební kultury střední Evropy v pozdním středověku, české prameny 15. a 1. pol. 16. století (Kodex Strahov, Kodex Speciálník ad.), polyfonní mešní ordinarium, polyfonní píseň 15. století a cantus fractus v českých pramenech. V současné době je hlavní řešitelkou grantového projektu GA ČR Proměnlivé identity v hudební kultuře střední Evropy v pozdním středověku a vedoucí českého týmu evropského projektu HERA Sound Memories: The Musical Past in Late-Medieval and Early-Modern. V letech 2012 – 2015 vykonávala funkci ředitelky ÚHV.
(s Pawłem Gancarczykem), “The Lviv Fragments and Missa L’Homme Armé Sexti Toni. Questions on Early Josquin Reception in Central Europe“, Tijdschrift van de Koninklijke Vereniging voor Nederlandse Muziekgeschiedenis 67 (2017), 139–161.
„Credo Settings in cantus fractus in Bohemian Sources. A Preliminary Report on a Neglected ars nova Repertory“, in: Ars musica and its Contexts in Medieval and Early Modern Culture, ed. Paweł Gancarczyk, Warszawa 2016, 247-253.
Gibt es »deutsche Chansons«? Zum Repertoire der weltlichen deutschen Lieder (ca. 1450–1470) in den böhmischen Quellen, in: Jürgen Heidrich, Klaus Pietschmann, Nicole Schwindt (eds.), Imitatio – Aemulatio – Superatio? Vokalpolyphonie des 15./16. Jahrhunderts in Polen, Schlesien und Böhmen (TroJa, Jahrbuch für Renaissance Musik, sv. 12, 2013), Münster 2016, 59-70.
Credo Settings in cantus fractus in Bohemian Sources. A Preliminary Report on a Neglected ars nova Repertory, in: Paweł Gancarczyk (ed.), Ars musica and its Contexts in Medieval and Early Modern Culture, Warszawa 2016, 247-253.
(s Hanou Vlhovou-Wörner), Hudba, in: Pavlína Cermanová, Robert Novotný, Pavel Soukup (eds.), Husitské století, Praha 2014, 474-489.
Cantio, Lied or Chanson? The Strahov Codex as a 15th Century Song Treasury, in: Hudební věda 50 (2013), č. 3-4, 259-270.
Die Saganer Stimmbücher (Das Glogauer Liederbuch) und die Traditionen des polyphonen Liedes in Mitteleuropa, in: Paweł Gancarczyk, Lenka Hlávková-Mráčková, Remigiusz Pośpiech (eds.), The Musical Culture of Silesia before 1742. New Contexts – New Perspectives. Frankfurt am Main 2013, 55-70.
Motet Style and Structure in Central Europe around 1490: Some Remarks on Selected Pieces from the Codex Speciálník, in: Thomas Schmidt-Beste (ed.), The Motet Around 1500: On the Relationship of Imitation and Text Treatment, Turnhout 2012, 447-454.
Řehtající koně, kdákající slepice, těžkopádní šrotýři… Každodenní život pozdně středověkého města očima a ušima hudebníků, in: Studia Mediaevalia Bohemica 2/2011, 69-79.
Die Kompositionen Johannes Tourouts in böhmischen Musikhandschriften. Zur musikalischen Kultur am Hofe Kaiser Friedrichs III. und ihrer Rezeption in den böhmischen Ländern, in: Böhmen und das Deutsche Reich. Ideen- und Kulturtransfer im Vergleich (13. – 16. Jahrhundert), München 2009, 103-111.
Behind the stage: some thoughts on the Codex Speciálník and the reception of polyphony in late 15th-century Prague, in: Early Music 2009, roč.37,č.1, 37-48.
Codex Franus – a Mirror of the Musical Practice of the Bohemian Utraquist Church around 1500?, in: Journal of the Alamire Foundation 1, 1/2009, 79-85.
Kodeks wrocławski v kontekście życia muzycznego utrakwistycznych Czech okolo 1500 roku, in: Muzyka 52, 2/2007, 3-20.
Patrem Yacten-Sanctus Elezanger. A Fragment of an Unknown Mass Ordinary from Codex Speciálník and its Milanese Context, in: Hudební věda 43, 2/2006, 147-164.
Kodex Speciálník – eine kleine Foliohandschrift böhmischer Provenienz, in: Hudební věda 39 (2002), 162-184.
