Mezi ty, kteří byli v onen předvánoční čtvrtek doslova vyrváni z našeho středu, patří i ředitelka Ústavu hudební vědy Lenka Hlávková, akademická pracovnice s mezinárodním renomé, ale také milující manželka a matka dvou dětí.
Vystudovala hudební vědu na FF UK v Praze pod vedením doc. PhDr. Jaromíra Černého, CSc. nejprve v magisterském (1993–1998) a posléze i v doktorském studiu (1999–2004). Jaromír Černý zásadně ovlivnil její celoživotní odborné nasměrování k hudbě v českých zemích 15. a počátku 16. století, což je patrné už z diplomové i disertační práce, které se věnují polyfonnímu mešnímu ordináriu v klíčovém hudebním prameni oné doby – v kodexu Speciálník. Její podrobné analýzy repertoáru nejenom tohoto rukopisu přinesly nové poznatky jak o hudbě samotné, tak o možných cestách, po nichž k nám doputovaly četné skladby věhlasných zahraničních mistrů. Stejně soustředěnou pozornost však věnovala i dobové domácí tvorbě. V desítkách odborných studií, konferenčních příspěvků a popularizačních článků publikovaných doma i za hranicemi dokázala vrátit české země na pomyslnou odbornou mapu raně novověké hudební Evropy a učinit z nich atraktivní badatelské téma. Svůj výzkum podnikala jak individuálně, tak i v týmové spolupráci, z níž nejvýznamnější je evropský projekt HERA Sound Memories: The Musical Past in Late-Medieval and Early-Modern Europe a národní projekt GA ČR Expro Staré mýty, nová fakta: české země v centru hudebního dění 15. století. Vždy se to však dělo s ohledem na to, že předmětem výzkumu je hudba, která nesmí zůstat jen na potištěném papíru, ale má znít a pomáhat tak poznat a pochopit zvukový svět dávných staletí. Díky její práci tak vznikaly nejenom koncertní dramaturgie, ale i nahrávky.
Ruku v ruce s vědeckou činností se s neúnavnou obětavostí věnovala také organizační práci, díky níž našemu ústavu vybudovala širokou síť kontaktů rozprostřenou po evropském i severoamerickém kontinentu. Jedním z vrcholů tohoto snažení bylo uspořádání 45. ročníku putovní konference Medieval and Renaissance Music Conference v Praze v létě roku 2017. Své organizační schopnosti ovšem necílila pouze směrem ven, ale aktivně se zapojila do chodu našeho ústavu nejprve jako tajemnice a posléze v letech 2012–2015 a 2021–2023 i jako vedoucí. Nelze nevzpomenout ani její snahu o co nejaktivnější zapojení studentů do života katedry jak v odborné rovině, tak i v rovině praktického provozování hudby, bez nějž si muzikologii ani nelze představit.
Lenčinu osobnost vědeckou ovšem nelze zcela oddělit od Lenky prakticky založené, jež i v leckdy povzneseném akademickém prostředí dokáže stát nohama pevně na zemi a být vnímavá k radostem i strastem běžného života. Jednou z takových radostí (a jedním z jejích velkých darů) bylo specifické kulinářské umění, jímž obohacovala již od svých doktorských studií závěrečný bod ústavních schůzí s názvem „různé“ a z nějž také dokázala vytvořit jeden z nejúčinnějších prostředků své zahraniční vědecké diplomacie.
Ačkoliv její život skončil tak náhle a brutálně nedlouho před dosažením padesátky, rozhodně nelze říci, že by odešla s prázdnýma rukama. Nadále po ní zůstávají tři věci. Zaprvé její osobní víra ve skutečnost, že hudba je ten nejkrásnější dar, jehož se člověku mohlo dostat a že je tím nejúžasnějším a nejvíce vzrušujícím předmětem vědeckého zkoumání, jaký si lze představit. Zadruhé naděje, že díky mezinárodní vědecké spolupráci posuneme naše poznání o notný kus dále, naděje, že díky poctivé pedagogické práci získáme následovníky mezi nadšenými studenty. Zatřetí láska k práci, k oboru, k lidem kolem něj. Ale také láska k rodině, již dokázala z celého srdce dávat i při plném pracovním nasazení.
Jako vyjádření hluboké úcty a vděčnosti za práci dr. Hlávkové vznikl Pamětní fond, jehož cílem je naplňovat její odkaz skrze podporu talentovaných studentů muzikologie a studentů Univerzity Karlovy, kteří procházejí obtížnou životní situací.
Přispět můžete skrze transparentní účet: 12497552/0800 nebo využít platební bránu darujme.cz. Každý dar pomáhá. Děkujeme.
Detailněji o fondu a jeho určení na stránce https://nf.cuni.cz/NFN-67.html
Editorství
Hudební věda 57, 4 (2020), in honorem Paweł Gancarczyk (50).
Paweł Gancarczyk, Lenka Hlávková-Mráčková, Remigiusz Pośpiech (eds.), The Musical Culture of Silesia before 1742. New Contexts – New Perspectives (Frankfurt am Main: Peter Lang, 2013).
Jan Baťa, Lenka Hlávková, Jiří K. Kroupa (eds.), Musical Culture of the Bohemian Lands and Central Europe before 1620 (Prague, August 23–26, 2006) (Prague: KLP, 2011).
Jan Baťa, Jiří K. Kroupa, Lenka Mráčková (eds.), Littera NIGRO scripta manet. In honorem Jaromír Černý (Prague: KLP, 2009).
Studie v odborných časopisech
Lenka Hlávková, “From Centre to Periphery and Back: The Codex Speciálník and Fluid Music History around 1500”, Journal of the Alamire Foundation, 15, 2 (2023), 139–150.
Lenka Hlávková, “An inconspicuous relative of the Speciálník Codex. On Dating and Structure of the Manuscript CZ-Pu VI C 20a”, Hudební věda, 57, 4 (2020), 436–453.
Paweł Gancarczyk, Lenka Hlávková, “The Lviv fragments and Missa L’homme armé sexti toni. Questions on early Josquin reception in Central Europe”, Tijdschrift van de Koninklijke Vereniging voor Nederlandse Muziekgeschiedenis, 62, 1-2 (2017), 139–162.
Lenka Hlávková, “Cantio, Lied or Chanson? The Strahov Codex as a 15th Century Song Treasury”, Hudební věda, 50, 3-4 (2013), 259–270.
Lenka Hlávková Mráčková, “Řehtající koně, kdákající slepice, těžkopádní šrotýři… Každodenní život pozdně středověkého města očima a ušima hudebníků [Neighing Horses, Cackling Hens, Heavy-Footed Vessel… Everyday Life of a Late Medieval Town through the Eyes and Ears of Musicians]”, Studia Mediaevalia Bohemica, 3, 2 (2011), 275–285.
Lenka Mráčková, “Codex Franus – a Mirror of the Musical Practice of the Bohemian Utraquist Church around 1500?”, Journal of the Alamire Foundation, 1, 1 (2009), 79–88.
Lenka Mráčková, “Behind the stage: some thoughts on the Codex Speciálník and the reception of polyphony in late 15th-century Prague”, Early Music, 37, 1 (2009), 37–48.
Lenka Mráčková, “Kodeks wrocławski v kontekście życia muzycznego utrakwistycznych Czech okolo 1500 roku [The Wrocław Codex in the Context of Musical Life in the Utraquist Bohemia around 1500]”, Muzyka, 52, 2 (2007), 3–20.
Lenka Mráčková, “Patrem Yacten-Sanctus Elezanger. A Fragment of an Unknown Mass Ordinary from Codex Speciálník and its Milanese Context”, Hudební věda, 43, 2 (2006), 147–164.
Lenka Mráčková, “Części mszalne z określeniem ‘sociorum’ w kodeksie Speciálník: Studium polifonii końca XV wieku w Czechach [The Parts of Mass Ordinary Called ‘sociorum’ in the Speciálník Codex: a Study of Late Fifeenth-Century Polyphony in Bohemia]”, Muzyka, 49, 2 (2004), 89–110.
Lenka Mráčková, “Kodex Speciálník. Eine kleine Folio-Handschrie böhmischer Provenienz”, Hudební věda, 39, 2-3 (2003), 162–184.
Kapitoly v kolektivních monografiích
Lenka Hlávková, “Local networks of new polyphony in Bohemia, ca. 1470–1520. Sources, repertory, performance practice”, in Hana Vlhová-Wörner and Jan Ciglbauer (eds.), Music in Fifteenth-Century Bohemia: Between Reform and Identity Building (forthcoming).
Lenka Hlávková & Pavel Kodýtek, “Manuscript Vyšší Brod 42 as an Outset of a New Perspective on the Tradition of Late Medieval cantiones”, in Hana Vlhová-Wörner (ed.), Vyšší Brod 42: A Unique Music Source from Pre-Hussite Bohemia (Prague: Karolinum, forthcoming).
Paweł Gancarczyk & Lenka Hlávková, “Missa L’ami Baudichon in Central Europe: A New Source and Early Transmission of Josquin’s Music”, in Mitchell P. Brauner, David Fallows, Jesse Rodin (eds.), Music of the Josquin Era, 1460–1560: Studies in Honor of Joshua Rifkin ([Münster]: American Institute of Musicology, 2024), 267–285.
Lenka Hlávková, “31. The Jistebnice Cantionale”, in Vincenzo Borghetti and Tim Shephard (eds.), The Museum of Renaissance Music: A History in 100 Exhibits (Turnhout: Brepols, 2022), 153–155.
Lenka Hlávková & Inga Mai Groote, “Introduction: Religious Reforms and their Links with the Past”, in Karl Kügle (ed.), Sounding the Past: Music as History and Memory (Turnhout: Brepols, 2020), 191–197.
Lenka Hlávková, “Using the Past, Shaping the Present: Tracing the Tradition of Speciuc Polyphonic Repertories in Bohemian Utraquist Sources (c.1450–1540)”, in Karl Kügle (ed.), Sounding the Past: Music as History and Memory (Turnhout: Brepols, 2020), 199–213.
Lenka Hlávková & Paweł Gancarczyk, “Ke kořenům hudební tradice utrakvistické církve [To the Roots of the Music Tradition of the Utraquist Church]”, in Eva Doležalová, Martin Holý et al. (eds.), Hus – husitství – tradice – Praha: Od reality k mýtu a zpátky (Prague: Historický ústav AV ČR, 2020), 99–110.
Lenka Hlávková, “Tradice a identita v hudbě utrakvistické církve 15. a počátku 16. století [Tradition and Identity in the Music of the Utraquist Church in the Fifteenth and Early Sixteenth Centuries]”, in Pavlína Cermanová and Pavel Soukup (eds.), Husitské re-formace: Proměna kulturního kódu v 15. století (Prague: Nakladatelství Lidové noviny, 2019), 266–275.
Lenka Hlávková, “Credo Seqings in cantus fractus in Bohemian Sources. A Preliminary Report on a Neglected ars nova Repertory”, in Paweł Gancarczyk (ed.), Ars musica and its Contexts in Medieval and Early Modern Culture (Warszawa: Liber Pro Arte, 2016), 247–253.
Lenka Hlávková, “Gibt es ‘deutsche Chansons’? Zum Repertoire der weltlichen deutschen Lieder (ca. 1450–1470) in den böhmischen Quellen”, in Jürgen Heidrich, Klaus Pietschmann, and Nicole Schwindt (eds.), Imitatio – Aemulatio – Superatio? Vokalpolyphonie des 15./16. Jahrhunderts in Polen, Schlesien und Böhmen, Troja Jahrbuch für Renaissancemusik 12, 2013 (Münster: Westfälische Wilhelms-Universität, 2016), 59–70.
Lenka Hlávková & Hana Vlhová-Wörner, “Hudba [Music]”, in Pavlína Cermanová, Robert Novotný, and Pavel Soukup (eds.), Husitské století. Cermanová, Pavlína – Novotný, Robert – Soukup, Pavel (eds.), (Prague: Nakladatelství Lidové noviny, 2014), 474–489.
Lenka Hlávková, “Die Saganer Stimmbücher (Das Glogauer Liederbuch) und sie Traditionen des polyphonen Liedes in Miqeleuropa”, in Lenka Hlávková, Paweł Gancarczyk, and Remigiusz Pośpiech (eds.), The Musical Culture of Silesia before 1742. New Contexts – New Perspectives (Frankfurt am Main: Peter Lang, 2013), 55–70.
Lenka Hlávková, “Motet Style and Structure in Central Europe around 1490: Some Remarks on Selected Pieces from the Codex Speciálník”, Thomas Schmidt-Beste (ed.), The motet around 1500: On the Relationship of Imitation and Text Treatment? (Turnhout: Brepols, 2012), 447–454.
Lenka Hlávková, “Guillaume de Machaut, Lucemburkové a ars nova v českých zemích [Guillaume de Machaut, the Luxembourgs Dynasty and ars nova in the Bohemian Lands]”, in David Majer (ed.), Král, který létal (Ostrava: Ostravské muzeum, 2011), 939–941.
Lenka Mráčková, “Lanoy, Lannoy, Launay, Lanoys, Lannoys? Thoughts on the Aqribution of a Mass Fragment in the Codex Speciálník”, in Jan Baťa, Jiří K. Kroupa, and Lenka Mráčková (eds.), Littera Nigro scripta manet: In honorem Jaromír Černý (Prague: KLP, 2009), 105–109.
Lenka Mráčková, “Die Kompositionen Johannes Tourouts in Böhmischen Musikhandschriften”, in Eva Schlotheuber and Hubertus Seibert (eds.), Böhmen und das Deutsche Reich. Ideen- und Kulturtransfer im Vergleich (13. – 16. Jahrhundert) (München: Oldenbourg, 2009), 103–111.
Lenka Mráčková, “Hudební kultura významných evropských dvorů a její recepce v českých pramenech 2. poloviny 15. století [Musical Culture of Important European Courts and its Reception in Czech Sources of the Second half of the Fifteenth Century]”, Dana Dvořáčková-Malá and Jan Zelenka (eds.), Dvory a rezidence ve středověku, ii (Prague: Historický ústav, 2008), 453–458.
Lenka Mráčková, “Kodex Speciálník a Evropa. Příspěvek ke studiu kulturního života v Čechách na konci 15. Století [Codex Speciálník and Europe. A Contribution to the Study of Cultural Life in Bohemia at the End of the Fifteenth Century]”, in Eva Doležalová, Robert Novotný, and Pavel Soukup (eds.), Evropa a Čechy na konci středověku. Sborník příspěvků věnovaných Františku Šmahelovi (Prague: Filosofia, 2004), 125–131.
Recenze
Lenka Hlávková, “Ludwig Senfl (c. 1490–1543). A Catalogue Raisonné of the Works and Sources, vol. 1: Catalogue of the Works. 682 pp., vol. 2: Catalogue of the Sources. Abbreviations, Bibliography, Indexes. 412 pp., Turnhout: Brepols, 2019–2020”, Musik in Bayern, 86 (2021), 157–158.
Lenka Hlávková, “Eric Jas, Piety and Polyphony in Sixteenth-Century Holland: The Choirbooks of St Peter’s Church, Leiden. By Eric Jas, Woodbridge: Boydell & Brewer, 2018, 432 pp.” BMGN – Low Countries Historical Review, 135 (2020), Book reviews, review No. 46.
Lenka Hlávková, “Ian Rumbold & Peter Wright, Hermann Pötzlinger’s Music Book. The St Emmeram Codex and its Contexts, Woodbridge: Boydell & Brewer, 2009, 348 pp.”, Hudební věda, 51, 3-4 (2014), 388–389.
Lenka Mráčková, “Jaromír Černý a kolektiv, Historická antologie hudby v českých zemích (do cca 1530) = Historical Anthology of Music in the Bohemian Lands (up to ca 1530), Prague: KLP, 2005, 320 pp.” Hudební věda 42, 3-4 (2005), 401–402.
Lenka Mráčková, “Paweł Gancarczyk, Musica scripto. Kodeksy menzuralne II połowy XV wieku na wschodzie Europy Łacińskiej. Warszawa: Instytut Sztuki Polskiej Akademii Nauk, 2001, 296 pp.”, Hudební věda, 39, 1 (2002), 74–75.
Organizace konferencí
Musical Interactions, 1400–1650. Prague, Czech Museum of Music, 2022, Lenka Hlávková and David Burn.
45th International Medieval and Renaissance Music Conference. Prague, Convent of St Agnes, 2017. Lenka Hlávková, Jan Baťa, and Jiří K. Kroupa.
Charles IV (1316–1378) and the Musical Legacy of His Era. Prague, Department of Music History, Ethnological Institute, Czech Academy of Sciences, 2016. Lenka Hlávková, Jarmila Procházková.
The Musical Culture of Silesia before 1742. New Contexts – New Perspectives. Wrocław, Uniwersytet Wrocławski, 2011. Lenka Hlávková Mráčková, Paweł Gancarczyk, Remigiusz Pośpiech.
Musical Culture of the Bohemian Lands and Central Europe before 1620. Prague, Clam-Gallas Palace, 2006. Jan Baťa, Jiří K. Kroupa, Lenka Mráčková.
Spolupráce na hudebních nahrávkách
Jan Ciglbauer (ed.), Septem Dies. Music at Prague University 1360–1460. (Prague: Supraphon, 2021), selection of polyphonic pieces and producing.
Cappella Mariana – Vojtěch Semerád: Codex Speciálník [Etcetera, KTC 1571, 2017].
Různé
Lenka Hlávková – Renáta Modráková, “… a slovo se stalo hudbou = …and the Word Became Music” Virtual exhibition of manuscripts. Prague, 2017. https://www.manuscriptorium.com/a-slovo-se-stalo-hudbou.
Lenka Hlávková, “Sources of Polyphony in the Bohemian lands c. 1470–c. 1500” (2016), in Musikleben des Spätmittelalters in der Region Österreich. Birgit Lodes, Reinhard Strohm, Marc Lewon (eds.). https://musical-life.net/essays/sourcespolyphony-bohemian-lands-c-1470-c-1500.
Lenka Hlávková, “Paměť a tradice v evropské hudební kultuře pozdního středověku a raného novověku = Memory and Tradition within the European Music Culture of the Late Middle Ages and the Early Modern Times”, Harmonie 2018, 11 (November) – 2019, 8 (August). Editorship of a series of Czech-English articles. https://www.casopisharmonie.cz/serialy/(last access 20th February 2024).