Jarmila Gabrielová

prof. PhDr. Jarmila Gabrielová, CSc.

Konzultační hodiny
  • úterý 10–11,30
Adresa

Ústav hudební vědy
Hlavní budova FF UK, nám. Jana Palacha 2
Místnost č. 403

Badatelské zaměřeníjgab

  • Hudební historie – česká a evropská hudba 19. a 20. století a hudební divadlo

Výuka a věda

Po absolvování vysokoškolského studia dějin hudby působila od roku 1972 na tehdejší Katedře dějin hudby (později Katedře hudební, divadelní a filmové vědy a po roce 1990 Ústavu hudební vědy) FF UK v Praze postupně jako aspirantka, odborná asistentka, docentka a profesorka. V letech 1990–2002 byla zástupkyní ředitele, v letech 2002–2012 ředitelkou Ústavu hudební vědy FF UK v Praze. V letech 2000–2002 byla zároveň vědeckou pracovnicí Ústavu pro hudební vědu Akademie věd ČR, a po sloučení tohoto ústavu s Etnologickým ústavem Akademie věd vykonávala v letech 2003–2013 kromě svého působení na fakultě funkce vedoucí Kabinetu (původně oddělení) hudební historie a zástupkyně ředitele Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i. V akademickém roce 1993–1994 působila jako hostující lektorka na univerzitě v Kodani. V letech 1997–2001 byla předsedkyní České společnosti pro hudební vědu. V letech 2004–2013 působila též jako vedoucí redaktorka a koordinátorka Nového souborného vydání děl Antonína Dvořáka  (The New Dvořák Edition, NDE). Byla a je aktivní členkou britské Dvořák Society for Czech and Slovak Music, International Martinu Circle, české Společnosti Antonína Dvořáka a řady dalších domácích a zahraničních odborných společností a grémií. V badatelské a ediční činnosti se soustředila na dějiny hudby a hudebního divadla v 19. a  20. století a na tvorbu významných českých skladatelů tohoto období (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Josef Bohuslav Foerster, Josef Suk, Bohuslav Martinů a další).

Na FF UK v Praze zajišťuje v posledních letech kromě speciálních přednášek a seminářů předměty Kritika hudebního zápisu, Hudební estetika a Metodologie hudební vědy, garantuje přednáškové cykly z dějin hudby pro Univerzitu 3. věku, vede bakalářské a magisterské kvalifikační práce a působí jako předsedkyně oborové rady a školitelka v doktorském studijním programu. V Kabinetu hudební historie Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i. má nyní status emeritní vědecké pracovnice.

Ocenění

  • 2014 jmenování emeritní vědeckou pracovnicí Akademie věd České republiky za celoživotní úspěšnou vědeckou práci a za zásluhy o rozvoj pracoviště a vědního oboru
  • 1998 čestný diplom Univerzity Karlovy v Praze za dosavadní práci a výsledky v oblasti humanitních věd – u příležitosti 650. výročí založení univerzity
  • 1991 pamětní medaile ministra kultury České republiky u příležitosti 150. výročí narození skladatele Antonína Dvořáka – za zásluhy o výzkum a mezinárodní popularizaci Dvořákova díla

Aktuálně vyučované kurzy

Publikace

Český hudební slovník osob a institucí – Jarmila Gabrielová
Výpis z databáze Publikační činnost Univerzity Karlovy (Verso)
Databáze AV ČR ASEP

Výběrová bibliografie

  • Josef Suk: Životem a snem / Things Lived and Dreamt / Erlebtes und Erträumtes op. 30, ed. Jarmila Gabrielová, Bärenreiter Kassel-Basel-NewYork-Praha 2015
  • Zu Parsifal-Rezeption in den böhmischen Ländern und der Parsifal-Inszenierung des Prager Nationaltheaters im Jahre 2011, in: Přednášky z 57. běhu Letní školy slovanských studií, ed. Jiří Hasil, Praha, FF UK 2014, s. 115–129
  • Bedřich Smetana: Rêves. Six morceaux caractéristiques pour le piano, ed. Jarmila Gabrielová, Bärenreiter Kassel-Basel-NewYork-Praha 2012
  • Zur Martinů-Rezeption in den USA, in: Kontinuität des Wandels. Bohuslav Martinů in der Musikgeschichte des 20. Jahrhunderts / Continuity of Change. Bohuslav Martinů in Twentieeth-Century History (Martinů-Studien 3), ed. Aleš Březina u. Ivana Rentsch, Bern etc. 2010, s. 361–377
  • Josef Bohuslav Foerster: Liebeslieder des Rabindranath Tagore op. 96, in: Music and Society in Eastern Europe, Vols. 4–5, 2009–2010, s. 43–66
  • Zur Martinů-Rezeption in Böhmen, in: Musik-Konzepte. Sonderband Bohuslav Martinů, ed. Ulrich Tadday, München 2009, s. 127–149
  • Originalität, Modernität, Nationalität. Zur Idee einer Nationalmusik bei Bedřich Smetana, in: Přednášky z 52. běhu Letní školy slovanských studií, ed. Jiří Hasil, Praha, FF UK 2009, s. 90–106
  • Dvořáks und Kvapils Rusalka und das Lebensgefühl des ‘fin de siècle’. In: Aspekte der Musik, Kunst und Religion zur Zeit der Tschechischen Moderne. Aspects of Music, Arts and Religion during the Period of Czech Modernism (Martinů-Studien Bd. 2), ed. Aleš Březina a Eva Velická, Bern etc. 2009, s. 67–86
  • Český překlad sborníku Musikwissenschaft. Eine Positionsbestimmung (Kassel 2007, autoři: Ulrich Konrad, Laurenz Lütteken, Hans-Joachim Hinrichsen, Peter Gülke), in: Hudební věda 45 (2008), s. 313–364 (= komentovaný překlad z němčiny)
  • Antonín Dvořák (1841–1904). Aspects of Composition – Problems of Editing – Reception. Proceedings of the International Musicological Conference Prague, September 8–11, 2004, Etnologický ústav AV ČR Praha 2007 (ediční příprava, autorská spoluúčast, spolu s Janem Kachlíkem, 445 s.)
  • Zwischen Prag und Paris: Bohuslav Martinůs Erstlingsoper Der Soldat und die Tänzerin im Kontext des Opern- und Theaterschaffens der 1920er Jahre, in: Music and Society in Eastern Europe, Vol. 2, 2007, s. 65–76
  • Josef Hutter: Hudební myšlení II, Praha 2006, ed. Jarmila Gabrielová (= komentované vydání spisu z pozůstalosti autora, 320 s.)
  • „Nebyl jsem nikdy avantgardistou“. Poznámky k dramaturgii opery Bohuslava Martinů Larmes du couteau (1928), in: Hudební divadlo jako výzva. Interdisciplinární texty, ed. Helena Spurná, Národní divadlo Praha 2004, s. 246–279
  • Le Voyage de Thésée. K inspiračním zdrojům opery „Ariadna“ Bohuslava Martinů, in: Hudební věda 41 (2004), s. 227–236
  • Ediční zásady Nového souborného vydání děl Antonína Dvořáka / Editionsrichtlinien der Neuen Gesamtausgabe der Werke von Antonín Dvořák, in: Hudební věda 40 (2003), s. 247–281
  • Die Lieder von Peter Arnold Heise (1830–1879) und Peter Erasmus Lange-Müller (1850–1926), in: Lied in Liedidee im Ostseeraum zwischen 1750 und 1900 (Greifswalder Beiträge zur Musikwissenschaft Bd. 10), ed. Ekkehard Ochs, Peter Tenhaef, Walter Werbeck u. Lutz Winkler, Frankfurt a.M. etc. 2002, s. 171–194
  • Leitmotivik und symphonische Struktur in Antonín Dvořáks Dimitrij, in: Gedenkschrift für Walter Pass, ed. Martin Czernin, Tutzing 2002, s. 507–538
  • Hans Heinrich Eggebrecht: Hudba a krásno, Praha 2001, přeložila Jarmila Gabrielová (= komentovaný překlad z němčiny, 220 s.)
  • Katolická moderna a hudba. Hudba na stránkách časopisu „Nový život“ (1896–1907), in: Zajatci hvězd a snů. Katolická moderna a její časopis Nový život 1896–1907, ed. Roman Musil a Aleš Filip, Praha 2000, s. 251–266
  • Wenzel Heinrich Veit und seine Symphonie e-Moll op. 49, in: Vergessene Komponisten des Biedermeier, ed. Andrea Harrandt u. Erich Wolfgang Partsch, Tutzing 2000, s. 71–104
  • Die Orchestertechnik Josef Suks, in: Prager Musikleben zu Beginn des 20. Jahrhunderts (Jahrbuch der Bohuslav Martinů Stiftung Bd. 1/1996), ed. Aleš Březina, Bern etc. 2000, s. 39–59
  • Oehlenschläger-Hartmann-Smetana: Hakon Jarl, in: Musik & forskning 20 (1994–1995), s. 55–80
  • Zur Orchestertechnik und Klanggestaltung in den frühen Sinfonien von Antonín Dvořák, in: Dvořák-Studien, ed. Klaus Döge u. Peter Jost, Mainz 1993, s. 83–107
  • Rané tvůrčí období Antonína Dvořáka. Studie ke kompoziční problematice vybraných orchestrálních děl, Praha, Universita Karlova, vydavatelství Karolinum 1991 (= habilitační práce, 150 s.)
Úvod > Lidé > Vyučující > Jarmila Gabrielová